wz


Genesis - Calling All Stations

Ξ May 8th, 2007 | → | ∇ Uncategorized |

Calling All Stations je bezpochyby ta nejlepší prog/art-rocková emotivní alegorická věc, kterou kdy kdo stvořil! Pánové Wilson, Rutherford a Banks jsou podle mně naprostí mistří a to jak v psaní nádherných textů, tak ve skládání nádherných melodií.

Dnes jsem si řek, bych mohl konečně papírově přeložit pár mojich nejoblíbenějších songů … ani slovník jsem k tomu nepotřeboval. V češtině to nemůže mít ani zdaleka takový nádech a takovou krásu jako v Angličtině - Angličtina je bezpochyby nejkrásnější a nejzvučnější řeč na světě. Někdy se mi dalece lépe vyjadřuje anglicky, než česky. Však, abyste viděli tu krásu myšlenek těch textů to stačí. Například já si u The Dividing Line vůbec nejsem jistý jaká přesná alegorie se tam skrývá … přesto je to jedna z nejnádhernějších věcí, co jsem kdy slyšel.

Shipwrecked

Jsem milión mil ode všeho, kde jen můžu být?
Někde venku, pryč, na oceánu
Jenom podívej na obzor, co vidíš?
Nic tam pro mě není

Cítím se jako ztroskotaná loď,
Sám a bezmocen plavím se po moři,
nemůžu uvěřit co jsi mi řekla

I když stojím na rohu ulice rušného města,
pořád se cítím tak osamělý,
Proč říkáš, že se mnou chceš být,
když další den řekneš, že nechceš?

Jsem ztroskotaná loď,
Sám a bezmocen plavím se po moři,
nemůžu uvěřit co jsi mi řekla
Bez tebe cítím se jako ztroskotaná loď,
ale nemůžu to dát najevo,
Milíon mil ode všeho …

Zdá se mi to?
Nebo se stmívá a vlny jsou větší a větší?
Jsem milión mil ode všeho
Milión mil ode všeho co znám.

Ty víš, že proto jsem ztroskotaná loď,
Sám a bezmocen plavím se po moři,
nemůžu uvěřit co jsi mi řekla,
Ty víš, že proto jsem ztroskotaná loď,
Ztrácím směr,
Prosím přijď a zachraň mně.


—-

Not About Us

Malý kousek něcěho,
padá zvolna dolů, dolů, dolů,
Nikdo ti nerozumí tak jako já

Raději bych byl u tebe,
všechno víme tak dobře,
Řekni mi co teď cítíš,
ukaž mi, co si o tom myslíš,

Už to není o nás,
Je to všechno o důvodech,
o kterých si myslíme, že pro ně bojujeme.
Není to o nenávisti,
Není to o bolesti, kterou pořád cítíme.
Vím, že máme naše problémy,
ale nejsme jediní.
Není to o tobě, není to o mě,
Není to o zlobě,
Víc je to o samotě, kterou cítíme

Jak mám začít,
žádat někoho o odpuštění.
Protože jsme si vzali všechno,
nezůstalo nic.

Malý kousek něcěho,
padá zvolna dolů, dolů, dolů,
Nikdo ti nerozumí tak jako já.
Nezůstalo nic.

Už to není o nás,
Je to všechno o důvodech,
o kterých si myslíme, že pro ně bojujeme.
Není to o nenávisti,
Není to o bolesti, kterou pořád cítíme.
Vím, že máme naše problémy,
ale nejsme jediní.
Není to o tobě, není to o mě,
Není to o zlobě,
Víc je to o samotě, kterou cítíme

Není to o nás,
není to o nenávisti
Víc je to o samotě, kterou cítíme
Není to o zlobě,
Není to o chtíči.
Vím, že máme naše problémy,
ale nejsme jediní, nejsme jediní ..
Není to o tobě, není to o mě …

The Dividing Line

Vždy tady byla dělící čára,
Ale ty máš možnost, ano máš možnost nevidět ji.
A pak se divíš proč padáš.
Probíhá zkrz srdce každého města.
Když vyšplháš na vrchol nejvyšší budovy,
můžeš vidět kde probíhá, pouliční lampy zhasnou,
barvy se začnou měnit.
Uvnitř sebe slyšíš hlas,
Ale nejsou to slova, která jsi chtěl slyšet,
Nejsou to věci, které jsi chtěl vidět.

V pohodlí a bezpečí vlastního domova,
vzpomeň na ty, kteří jsou venku v zimě.
Vezmi do svých dlaní tenký paprsek světla,
a přeměň ho na záři, která proniká temnotou noci.

Vždy tady byla dělící čára,
Ale ty máš možnost, ano máš možnost nevidět ji.
Někdy věříme, že když zavřeme oči,
déšť ji smyje.
To je to, proč zakopneme a padáme.
Ne slova, která jsi chtěl slyšet,
Ne věci, které jsi chtěl vidět.

Když se všechno co je ti drahé,
konečně vytratilo z tvého života,
Poslední studený paprsek světla pomalu mizí,
kolem rohu budovy,
a nechává tě o samotě.
Když temnota zakryje město a ulice také utichnou,
v co se změníš? …

Uncertain weather

Den nejasného počasí,
navěky zachycena v rámečku,
tvář v zašlé fotografii.

Musel mít život,
možná s jeho rodinou,
lidé, co pro něj znamenali vše.

Hříšník, svatý, voják
Zachycen ve válce,
nikdy neměl příležitost začít a vést život.

Všechno se to stalo velmi dávno,
nezanechávaje stopu.
Mizíc jako kouř ve větru,
aby se stalo pouze tváří beze jména
nezanechávaje stopu
Mizíc jako kouř ve větru.

Naděje a obavy, důležité plány,
zapomenuté vzpomínky.
Stopy rozplývaje se v písku,
návrhy a plány, malé a honosné.
Nezbylo nic k vidění
Stopy rozplývaje se v písku.

Někdo, kdo vrhal stín,
navěky zachycena v rámečku,
tvář v zašlé fotografii.

Všechno se to stalo velmi dávno,
nezanechávaje stopu.
Mizíc jako kouř ve větru,
aby se stalo pouze tváří beze jména
Další přibyli k těm,
o nichž už nikdy nikdo neslyšel.

Ano, je pryč,
jenom tvář beze jména,
nezanechávaje stopu.
Mizíc jako kouř ve větru,
Všechno zmizelo.
jenom tvář beze jména,
nezanechávaje stopu,
Mizíc jako kouř ve větru …

Krása ….

a samozřejmě překlad (C) by já 2007 :)

 

Leave a reply



nechmiji

Leviathan

    kdo je Leviathan

    Jsem student aktuálně čtvrtého ročníku střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v českých budějovicích

     


 


RSS Zdroj

    ::

    RSS 2.0 < ZDE

    Přidejte si můj zdroj do vaší RSS čtečky

     

Statistiky