wz


Povídky z Mercury centra

Ξ April 26th, 2007 | → | ∇ Uncategorized |

Příběh první:

Dneska nás Prof. PhD. Kroneisl, DrSc. pustil domů o čtvrt hodiny dřív a k jídelně nebylo nic moc k jídlu (dušená mrkev + maso bůhví z čeho + omáčka bůhví z čeho + syrový brambory). Šel jsem s Gomezem na vlak/autobus, ale byl ještě čas, tak jsme šli do Mercury centra. První destinace bylo podzemí a garáže … ovšem bylo tam patro, kde nebylo ani živáčka, dveře byly zamčené a schody jezidily jenom dolu a nahoru ne. Samozřejmě, že jsme to museli prozkoumat, tak jsme sjeli dolu a já najednou začal cítit takový mrtvolný puch .. dělal jsem se srandu, že je to dioxinový aerosol. Brzo jsem na to přestal myslet, protože mě momentílně zabavily jezdící schody. Sbíhali jsme je dolu a nahoru, překvapeni efektem … když jsem běžel dolu, dosahoval jsem závratné rychlosti :) Jak malý dítě :D

Když jsem se zase ocitl na horní straně schodů, s hrůzou jsem si přečtl červeně rozzářenou elektronickou tabuli, naníž stálo:

ZÁKAZ VSTUPU! NEBEZPEČÍ OTRAVY!

Tak jsem přišel na zdroj mrtvolného puchu. Naštěstí v tom dolním vylidněném otráveném patře fungoval výtah, tak jsme s rouškou vyjeli až do třetího patra, kde jsem usoudil, že bych mohl skočit těch dvacet metrů dolu na dlaždičky, protože zábradlí tam bylo nic moc :) Já se výšek nebojím ani trochu a rád straším lidi, nakláněním se přes zábradlí a rozhoupáváním lešení :)

—-
Příběh druhý:

Ještě jsem si vzpoměl na jinou příhodu z mercury … tenkát se mnou byl Gomez a Tomáš Pavlíček. Neměli nic k obědu, tak se rozhodli že si dají něco v Mercury. Nahoře jsou tři fastfoody, přičemž u všech z nich by se dalo spekulovat o původu masa :). Navíc, bylo tam napáno “Kuřecí Kung Pao (vepřové)”, tak to bude asi kočičí. Kočičí = Kuřecí a zároveň Vepřové. :D. Nic si tam nevybrali a tak jsme šli nakupovat dolů do toho supermarketu. Neprve se dohodli, že si koupí bagety … ale když našli bagety, nechtěli je, protože byly moc drahé. Tak se rozhodli pro salát a rohlík. Když přišli k salátům, vybírali si tam čtvrt hodiny, jakej si vezmou a nakonec si zase nic nevybrali. Místo salátu se teda rozhodli pro nějakou uzeninu s houskou, tak jsme se odebrali k pultům s klobásama. Samozřejmě pečlivě prozkoumali každou klobásu .. čtvrt hodiny na ně zírali, až ženská za pultem začala být nervózní a zeptala se, jestli už si konečně něco vybrali, na což Gomez řek “vybíráme, vybíráme” :D. Tomáše Pavlíčka ale ta ženská naštvala tím, že si dovolila se jich na něco ptát a tak jsme opustili sekci uzenin s prázdným košíkem. Tomáš potom řekl “si vyberu někde, kde mě nebude otravovat nějaká ženská” a stalo se. Našli jsme pult s levnými uzeninami ve vakuových obalech, které se běžně používají na grillování. Gomez i Tomáš si vybrali maličkou klobásku a k tomu koupili rohlíky. A u pokladny si to platili každej sám … dva úplně totožný nákupy, klobása - dva rohlíky, klobása - dva rohlíky. Mezitím co jsme čekali u pokladny mě pokladnice pověřila, abych zavřel závoru a odháněl lidi a vybrala si opravdu toho správného :) … Nechával jsem lidi přijet s vozíkem až k závoře a pak jsem je nadřazeným tónem poslal pryč :D. … Po zaplacení potom Gomez a Tomáš zjistili, že ty jejich klobásy nejsou nic moc k jídlu a jsou pálivý jako peklo :).

 

Leave a reply



kdojsme

Leviathan

    kdo je Leviathan

    Jsem student aktuálně čtvrtého ročníku střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v českých budějovicích

     


 


RSS Zdroj

    ::

    RSS 2.0 < ZDE

    Přidejte si můj zdroj do vaší RSS čtečky

     

Statistiky