wz

Model Temperamentu

Ξ August 27th, 2007 | → 5 Comments | ∇ Filozofie |

Před sebou vidíte diagram temperamentu, jak jsem ho sám zpracoval. Dá se použít na každého člověka, ale podle mě je tím jeho psychika definovaná jenom velmi povrchově, avšak představuje z mnoha procent tu část člověka, se kterou se denně setkáváme. Jak ubíhaly prázdniny, zkoumal jsem chování všech lidí, se kterými jsem měl možnost jakkoliv komunikovat a zamýšlel jsem se, kam bych je asi zařadil a některé případy jsem se pokoušel i hlouběji pochopit.

Tento model jsem zpočátku sestavil sám, aniž bych věděl, že již existuje a vztahuje se ke čtyřem typům temperamentů: Sangvinika, Cholerika, Flegmatika a Melancholika. Co již není součástí vžitého modelu (a je součástí mého modelu), je přímka se směrnicí, úhlem, bodem a jistou mezí. Právě na tuto Mez jsem se zaměřil. Mez představuje hranici pro bod se vzdáleností A a následky překročení jsou závislé na absolutní hodnotě úhlu Lambda.

Abych vysvětlil tuto matematickou analogii:
A - Určuje do jaké míry je člověk vzdálen ideálnímu temperamentu. Reálná složka tohoto čísla určuje do jaké míry je člověk introvert nebo extrovert a Imaginární složka určuje míru stability. Stabilita sama je míra ovlivnitelnosti nálady na základě vnějšího podnětu určité velikosti. Extroverce je záliba člověka v přítomnosti jiných a komunikaci s nimi. Introverce je záliba člověka v nepřítomnosti jiných, v samotě, popřípadě ve společnosti dlouhodobých přátel podobně introvertních.
Lambda - Lambda má rozsah pouze 90 úhlových stupňů nahoru a 90 dolu v pravé i levé části diagramu. Je-li její absolutní hodnota blízká nebo rovna nule, má člověk dynamickou stabilitu - někdy náladový, někdy klidný. Je-li její absolutní hodnota rovna devadesáti (kolmá k x), nelze přesně určit, je-li introvert nebo extrovert.

Bod A se v průběhu života může mírně posunovat po přímce a Lambda se také mirně mění. Jinak člověk zpravidla má svůj typ temperamentu po celý život.

Lidi společenské, se sklonem k prudkým změnám nálady označujeme jako Choleriky - labilní extroverty.
Lidi společenské, klidné, změnou nálady reagující jenom na silnější podněty označujeme jako Sangviniky - stabilní extroverty.

Lidi nespolečenské, se sklonem k prudkým změnám nálady označujeme jako Melancholiky - labilní introverty.
Lidi nespolečenské, ale vyrovnané, lhostejné až apatické označujeme jako Flegmatiky - stabilní introverty.

Konečně se dostáváme k mezi. Mez je velice zajímavá hodnota. Když A přkračuje mez, zavisí na hodně parametrech, včetně absolutní hodnoty Lambda. Je-li blízká 0 nebo 90, mez neexistuje. V ostatních případech má zásadní vliv. Všimněte si také, že mez není kulatá - je hranatá. Správně se totiž dělí na mez vertikální (stability) a horizontální (introverce/extroverce):
Je-li Lambda vetší než 45° například u Sangvinika - A překročí vertikální mez dříve než horizontální - budou převládat extrémy lehkomyslnosti nad extrémy extroverce.
J-li u sangvinika menší, budou převládat extémy extroverce, než extrémy lehkomyslnosti.

Překročení meze vede u všech temperamentů k patologickému chování. Sangvinici jsou přehnaně klidní, nic je nevzruší a neobejdou se bez společnosti.
Cholerici se neobejdou bez společnosti, protože jinak by neměli na kom uplatňovat svoji výbušnost - neměli by pro ní dostatek podnětů.
Flegmatici se uzavřou do sebe a bude jim všechno jedno.
Melancholici překračující mez jsou nejhorší ze všech a také nejnebezpečnější pro zdravou společnost. V důsledku uzavření do sebe ztratí kontak s realitou a jejich labilita se může projevit nečekaně a nečekaně silně. Většina úchylných vrahů jsou podle mě melancholici silně za mezí.

Osobně znám jednoho člověka, který má velmi naběhnuto na překročení meze Flegmatika - je jím můj bývalý spolužák Tomáš Havel. Všichni spolužáci určitě ví, kdo to je. Přezdíván byl také určitou dobu jako zombie, protože chodil zadumán do sebe a díval se většinu cesty do podlahy. Vytočit Havla nebylo možné. Jednou na praxi mě předběhl ve frontě na nástroje a já jsem mu řekl, aby uhnul, že jsem tu byl dřív. On nic neříkal … tak se v mně projevil Cholerik a Havla jsem celkem silně nakopl kolenem (věděl jsem, že si to můžu dovolit) - pouze nadskočil a odešel pryč bez nástrojů.
Odsuzuji takové lidi. Protože na Reálné složce bodu A (introverce/extroverce) se dá slušně pracovat - není vyloučená ani kompletní změna.

Jinak doufám že nevadí že si tipnu charaktery určitých kamarádů? :) Jestli ano, napište, já to vymažu … navíc můžete do komentáře napsat, jestli jsem se strefil:

Kivan - Cholerik, lambda 10, A 25% meze
mikke - Sangvinik, lambda 25, A 40% meze
Kesy - Flegmatik, lambda 45, A 10% meze
Cartman - Sangvinik, lambda 0, A 50% meze
Scotty - Sangvinik, lambda 25, A 40% meze
Gomez - Sangvinik, lambda 60, A 25% meze
Tomáš P. - Flegmatik, lambda 50, A 8% meze
Já (Me, Zoidberg :)) - Cholerik, lambda 30, A 25% meze

A pro další návštěvníky, tady jedna melancholička, kterou neznám zas až tak dlouho:

mel (ona ví, o koho jde) - Melancholik, lambda 70, A 75% meze (a to je jenom z komunikace přec ICQ, takže reál bude menší)

Myslím že můj model (dovoluji si ho považovat za můj) je docela vydařený a je u něho možnost docela dobře popsat člověka.
Čekám na vaše ohlasy :)

 

Miranda 0.7

Ξ August 20th, 2007 | → 2 Comments | ∇ Neosobní |

Přesněji řečeno: Miranda IM 0.7.0.36 alpha Unicode (ICQ v0.3.10.5 alpha).
Přechod na novou verzi Mirandy jsem plánoval už někdy od dob, kdy moje předchozí verze 0.6.1 začínala být citelně zastaralá. Nedokázala identifikovat nové klienty a nepodporovala ani SecureIM. Dále jsem do ní už nijak nedokázal zandat, dříve násilím uzmutý, Jabber plugin (řval na mě, že nebude v tak starý kraksně operovat).

V době, kdy jsem psal o Mirandě první článek (její výhody atp.), byla k dispozici verze 0.6.3. Na článek zareagovalo mnoho lidí tím, že si Mirandu stáhli a dokonce jí i dodnes používají (jaký úspěch!). Nicméně já jsem věděl, že nemá cenu upgradeovat, když se nemění první nebo druhé číslo verze, protože to znamená pouze dílčí úpravy.

Na miranda-pack.com byla dlouho k dispozici pouze verze 0.6.3, ačkoliv na oficiálních stránkách vycházely verze nové. Autor, ale zřejmě čekal, jako já, na verzi 0.7. Když verze 0.7 vyšla, autor měl několik měsíců problémy se stabilitou, tak dolaďoval.

Dnes jsem se tam opět podíval a 0.7 pack byl již hotov a poskytnut ke stažení. Stahoval jsem to hlavně kvůli tomu, že jsem potřeboval rozchodit Jabber. Rozhodl jsem se (ó jak tipické pro mou osobu) uspořádat soutěž :).

Do soutěže jsem zapojil dva produkty: Miranda 0.7 a QIP Infium.

QIP Infium šel na řadu jako první. Na mém disku se ohřál cirka pět minut. Je úplně stejný a úsplně stejně nepoužitelný jako jeho starší verze … pryč s ním.
Miranda 0.7 tedy vyhrála, protože již nemohla s nikým soutěžit :).

A je to vskutku precizní klient. Je nabušenej aktualizovanýma pluginama a novýma věcma. Import staré databáze mi trval trochu déle, protože jsem narazil na menší problém. Nakonec bylo vš vyřešeno a Miranda šlape jako hodinky :)

Zároveň jsem si i vytvořil Jabber účet, takže od nynějška nový kontakt: michaelf@tuff.org.uk

Screenshoty v pokračování článku.
(more…)

 

Moje muzika

Ξ August 18th, 2007 | → 2 Comments | ∇ Osobní |

Tak jsem se rozhodl udělat takový malý online superplaylist mých alb skutečných i virtuálních.
(more…)

 

Klik klik na reklamu …

Ξ August 17th, 2007 | → 10 Comments | ∇ Osobní |

Tak jsem na warfóru našel thread, kde jeden maník rozdával svojí reputaci (něco jako war money) za to, že se lidi někam registrovali (že udali jeho jako referera) a klikli na deset reklam (přičemž na každý strávili aspoň 30 sekund). Tomu týpkovi se to vyplatilo, protože zachvíli všichni klikali pro reputaci jak divý a sypaly se mu dolary :).

Ano, skutečně vám tam platí za to že klikáte a prohlížíte si reklamu a za to, že zverbujete dalšího kdo si chce přivydělávat klikáním na reklamu :). A protože si ten maník během pár dnů verbocání příšel asi na 10 dolarů (kolem 200 korun), zkusil jsem se tam taky registrovat.

Kliknul jsem na 4 reklamy a voila … $0.023 je na světě :D …

Chcete taky? Klidně vás naverbuju, ty peníze mi vůbec vadit nebudou (každých vydělaných $10 mi pošlou na paypal), takže tady je můj link: http://adbux.org/?r=bsorter a let’s go :)

Uvidíme časem, jestli to má nějakej smysl …

 

IQ 126 :)

Ξ August 12th, 2007 | → 15 Comments | ∇ Osobní |

Zrovna jsem se koukal na Futuramu (viz jeden z ještě nenapsaných článků :)), když mě mikke přerušil zprávou. Zrovna měli dovézt krabici popkornu na planetu kin, ale to vás asi nezajímá :).

Ve zprávě byl odkaz na jeden IQ test (prý velmi spolehlivý). Samozřejmě mě zajímá moje IQ, i když jsem si ho měřil naposledy někdy na základce, tak jsem s jistou nechutí na odkaz klikl a začal jsem test vyplňovat. Některé otázky byly tak primitivní, že by je s rokem tréninku zvládla i ******** ******* (promiň ********, ale je to pravda), zato některé mě přímo j****y - zvláště ty “kostky” a ty “stromečky” :). Musím se přiznat, že jsem několik otázek tipnul, protože mi dost vařily mozek.

Výsledek byl nad míru uspokojující. Dozvěděl jsem se, že patřím mezi 6% populace s “velmi naprůměrnou inteligencí” :)

Test dělal také mikke, který dosáhl bodů slovy sta dvaceti devíti (určitě za to může Ha*ka) a kivan, který dosáhl v testu bodů slovy sto dvacet sedm.
Určitě se všichni shodneme na tom, že 1 bod neznamená vůbec nic, že? :) Navíc přihlédneme-li k našim známkám ve škole a ZCELA TOTÁLNĚ FATÁLNĚ OHROMNĚ odlišných osobností a pohledů na svět (viz jeden z dalších nenapsaných článků).

 

Dolores O’Riordan - Are you listening?

Ξ August 8th, 2007 | → 1 Comments | ∇ Neosobní |

Když jsem se včera potuloval po wikipedii, ne-náhodou jsem narazil na informaci, že bývalá zpěvačka z The Cranberries se vydala na sólovou dráhu. Moc mě to netěšilo, protože hodně sólových songů jiných zpěváků, zpěvaček stojí za starou belu (promiň Andreo, ale s The Corrs ti to jde líp :) ). Hrozně jsem ale toužil slyšet jak jí to jde.

Vydal jsem se tedy na u-tube a našel jsem jeden klip - Ordinary Day (který se mimochodem natáčel v Praze). Hned první slova mě ale přesvědčila, že to je song vskutku výjimečný. Poslechl jsem to ještě dvakrát a v duchu jsem zakřičel “To musim mít! Hned!”. Měl jsem to štěstí, že existují dobré duše, které r-ip-uj-í do FLACu. Na i-soH-un-tu jsem úspěšně pořídil.

Další den, když jsem nové LP poslouchal, byl jsem velice mile překvapen … Nejen, že jsou všechny songy dobrý, jsou opravdu špičkový. Nejméně 5 z nich se řadí na tu úplně nejvyšší úroveň. Konečně jsem našel další pořádnou muziku … jako kdyby se The Cranberries zase vrátili :).

 

nula decibel

Ξ August 6th, 2007 | → 13 Comments | ∇ Neosobní |

Tak jsem se informoval (taťka je mistrem zvuku v JD + internet) a nyní vám přesně popíšu, proč na vás vždycky řvu, když mi pošlete nahrávku se špičkovou amplitudou větší než 0dB.

0dB je maximální možná amplituda v jakémkoliv digitálním audio systému. Správná nahrávka, nikdy nepřesahující 0dB vypadá takto:

A nesprávně ripovaná nahrávka může vypadat takto:

(mimochodem je to jedna nahrávka co mi včera poslal mikke :) )
Červené úseky na peakmetru … to vás musí trknout, že je něco špatně. A také ano.

Tím, že špičková amplituda (Peak Amplitude) překročí 0dB, nastane v digitálním audio systému jev zkreslení sínusové vlny (sine wave disortion), přesněji řečeno druh zkreslení zvaný oříznutí (clipping). A protože váš počítač je digitální audio systém, nemůže nijak reprodukovat více než 0dB, protože 0dB je 0.775 Voltů RMS (Něco jako střední hodnota amplitudy) a víc voltů už prostě počítač na vástup nedokáže pustit … proto, je-li signál třeba +3dB, na výstupu bude pořád 0.775 Voltů RMS - tímto vzniká na vrchu sínusové vlny lineární část - clipping.

Téměř třetina mp3jek, které mám obsahuje clipping. To určitě minimálně čtvrtina vašich také (spíš bych se přikláněl k mnohem většimu číslu) … jaktože tedy clipping neslyšíte? Je tady opět ta zaležitost “jak má kdo citlivý sluch”. Hulán se kdysi vytahoval, že rozezná 320kilobit MP3 od asi 1000kilobit FLAC, což samozřejmě není možné (je to fakt blbec) … to by musel být hulán pes nebo netopýr. Já osobně dokážu bezproblému rozeznat nahrávky (rockové zvlášť) 128MP3 a níž od 190MP3 a výš … proto nikdy neripuji do méně než 190MP3 (většinou do 320kilobit VORBIS - btw špičkový formát).

V určitých pasážích clipping rozeznám (například v té mikkovo je slyšet permanentně od začátku do konce - KLIKNĚTE SEM PRO VÝSTUP ANALIZÉRU CLIPPINGU) … popsal bych to asi jako, že zvuk přestane být “živý” a nezní vám tak harmonicky v hlavě, jako jiné nahrávky - obzvlášt když jsou velké rozdíly mezi levým a pravým kanálem.

Další nevýhoda tohoto “přeřvávání” je nutnost hýbat potenciometrem hlasitosti … jednou máte nahrávku, která má nejvyšší peak někde na -6dB, jednou na -3dB … jednou na 0dB. Byl bych pro šipčku někde mezi -1dD a 0dB.

Jak ale správně ripovat? Použijte profesionální nástroje (Sony Sound Forge) nebo nástroje, u kterých je ověřeno, že si na ripech dávají záležet (foobar2000 - občas je tam někdy malinkej přesah, ale ten neni slyšet).

Tak to prosím berte v potaz.

 

Proč se neučit další jazyk?

Ξ August 5th, 2007 | → 10 Comments | ∇ Osobní |

Když už umím Angličtinu tak dokonale, že bych se s ní v pohodě dorozuměl a ještě bych přitom mohl myslet na něco jiného :), vyvstává tady otázka, zda-li se nemám učit další jazyk. Ale jaký? Pro jeden jsem se rozhodl a nyní vám moje odůvodnění zdůvodním (mikke mi totiž zase pokládal obvyklou otázku “k čemu ti to je?”).

Vezmeme-li v úvahu mapu celého světa:

Oblast v červeném pytli (což je více jak 50% světa se mi zdá) je nepřijatelná a ty zaškrtané země jsou obzvláště nepřijatelné, proč?:
Německo: Fuj, náckové, fuj, němčina
Polsko: Fuj, zaostalé
Slovensko: Fuj, moc na východě a jazyk podobný češtině
Maďarsko: Fuj, moc na východě, zaostalé
Rakousko: Fuj, malé německo
Bývalá jugoslávie: Zaostalé, moc velký vedro
Itálie: Moc velký vedro
Francie: Francoužština, historické zločiny
Španělsko: Moc vedro
Portugalsko: Moc vedro
Afrika: Tsss …
Švýcarsko: Sice bohatý, ale moc obyčejný

Oblasti v modrých pytlích jsou přijatelné:
Island a Dánsko: Neni vedro - trochu zima, průměrná délka života
Norsko, Švédsko, Finsko: Neni vedro, pěkná krajina, lidi, průměrná délka života

A v zeleným pytli je oblast která je na celém světě neideálnější pro moje bytí :).
Čili vyřadíme-li všechny oblasti kromě nejideálnější, zjednodušíme si mapku světa asi takhle:

V modrém pytli je oblast, jejíž jazyk zcela ovládám a v červeném pytli je oblast, jejíž jazyk neovládám vůbec (ani trochu). Čili z toho plyne jedna jediná možná věc a to - Nejužitečnější a nejpraktičtější bude naučit se Irštinu.

V České Republice (v zemi červeného pásma) se Irština (Irish Gaelic) vyučuje pouze na jediném místě a to v Praze na Fakultě Filozofické Univerzity Masarykovy. To je asi tak 200km od mého současného bydliště. Učebnice Irštiny se v zemích červeného ni modrého pásma vůbec neprodává a schválené verze nejsou k dispozici ani nelegálně ke stažění na webu. Existuje však jedna Irská organizace, která v roce 1998 napsala velice rozsáhlou učebnici Iršiny a dala jí k dispozici na web (pro nahlížení do lekcí je nutno se u této organizace registrovat). Mám tedy tento materiál k dispozici a již jsem se začal učit.

Jaké jsou moje první dojmy? Irština je neuvěřitelně zvučný a zpěvný jazyk s dlouhou tradicí. Ovšem je o mnoho složitější než jakýkoliv jazyk, se kterým jsem měl tu možnost setkat (Angličtina, Němčina, Francouština). Nutno přiznat, že je lehčí, než čeština. Jeden čech žijící v Irsku hodnotí složitost Irštiny jako “pro Čecha zvládnutelnou”. Uznávám, že Irština je pro čecha rozhodně lépe zvládnutelná, než pro Angličana, protože obsahuje jisté věci, se kterými se Angličan při konverzaci běžně nesetká,

například zvuk při vyslovení “ch” (v učebnici je mu věnována celá jedna lekce), nebo obyčejných “t, d, ď, š, ó”. Když jsem poslouchal Irskou nahrávku, nevšiml jsem si, že by bylo nutno nějak speciálně modulovat českou výslovnost (jen občas), zato anglickou silně. V Irštině neexistují písmena “j, k, q, v, w, x, y, z”. Existují zde pády (celkem myslím 3) a slovesa se časují, což podstatně zvyšuje náročnost.

To by jako první dojem stačilo a nyní bych rád citoval právě onoho čecha, o kterém jsem mluvil:

Poměrně složitý jev jako kopulu jsem se rozhodl detailně rozvést nejen proto, že je v irštině důležitý, ale také proto, že demonstruje, jak dokáže cizí jazyk otevřít člověku obzory. Kdo se naučí cizí jazyk, získá nejen schopnost dorozumět se v cizí kultuře, ale navíc se mu dostane i možnost konfrontovat nabyté znalosti se svým vlastním jazykem a zamyslet se hlouběji nad tím, jak vlastně lidské jazyky fungují, jak nám pomáhají pochopit svět kolem nás a jak nám zároveň vnucují své vlastní pohledy na svět. Každý jednotlivý jazyk při popisování téhož jevu mimoděk zdůrazňuje jiné aspekty a poskytuje tak odlišné úhly pohledu na tentýž jev. V irštině se například musíme v každé větě rozhodnout, zda použijeme kopulu nebo obyčejné sloveso být, a tím chtě nechtě dát najevo, zda popisovaný jev považujeme za dlouhodobě platný nebo jen dočasně trvající. Čeština naproti tomu nedává k dispozici žádný prostředek, jak implicitně vyjádřit stálost nebo nestálost. Každý jazyk tedy nutí své mluvčí hledět na svět kolem sebe skrz odlišnou optiku.

Absence slov ano a ne v irštině je další příklad téhož. V irštině je mnohem těžší než v češtině zamítnout nějaký návrh, aniž bychom se jím zabývali. Česky můžeme odpovědět ne na libovolnou otázku aniž bychom si vlastně poslechli, o čem ta otázka byla, protože ne se syntakticky hodí do téměř každé situace. V irštině musíme ale poslouchat pozorněji, protože irština vyžaduje, abychom v odpovědi zrecyklovali sloveso, kterým jsme byli dotázáni.

Irština je v evropském kontextu poměrně exotický jazyk a svým uživatelům poskytuje možnost nahlížet na naši evropskou realitu poněkud odlišně.

Slán go fóill.

 

foobar2000 - nejlepší audio přehrávač

Ξ August 2nd, 2007 | → 12 Comments | ∇ Neosobní |

Bude to už půl roku co jsem přešel z winampu na foobar2000. Ani jedinkrát za celou tu dobu jsem si nemohl na foobar stežovat, nikdy nespadl, nikdy nedělal to co neměl, nikdy jsem nemusel použít jiný přehrávač. Jediné co mi chybí k absolutní dokonalosti je lepší mobilní telefon, abych ho moh využívat jako dálkové ovládání k foobaru.

Pro zvětšení klikni, nebo zemři
(můj foobar - pro zvětšení klikněte)

foobar2000 rozhodně není přehrávač pro trolly, pokud si ho totiž chcete nastavit podle libosti, potřebujete k tomu mozek. s foobarem si můžete dělat co chcete, můžete ho nastavit jak chcete - cokoliv může být všude :). Každý člověk si může nastavit rozložení prvků ve foobaru tak, jak chce a může si postahovat různé pluginy ať už vizualizační nebo efekty, denoisery a podobně.

V základní konfiguraci foobar2000 dokáže ripovat z jakéhokoliv do jakéhokoliv audio formátu (je-li ovšem nainstalován enkodér a dekodér) a má vestavěnou podporu pro formát FLAC. Ekvalizér je samozřejmostí. Analyzér zvukového spektra je také v základní instalaci, Editor ID tagů též.

Pro individuální nastavení vzhledu (viz nahoře) budete potřebovat plugin, který není součástí instalace. Jmenuje se “Columns UI” a je to nejlepší User Interface pro foobar2000, který existuje (samozřejmě o tomto se vedou spory … hodně lidí má rádo Panels UI, což je podle mě sux). Trvalo mi asi pět minut, než jsem se naučil Columns UI nastavovat - není to úplně jednoduché, ale když pochopíte princip, jde to celkem snadno.

Jakmile si na foobar vypěstujete návyk, budete všemi ostatními přehrávači pohrdat.

(more…)

 

Logitech X-230

Ξ August 1st, 2007 | → 4 Comments | ∇ Osobní |

I stalo se že moje stará ač dobrá (velmi dobrá) reprosoustava odešla. Měla na to věk, byla tu s námi řekl bych od roku 1980. Stávala se ze dvou dřevěných homemade reprobeden a zesilovače vyrobeného ze starého rakouzského rádia. Někdo může říci že to nemohlo hrát moc dobře, ale já jsem si byl naprosto jistý, že po hifi věži byla na druhém místě (ze všech audiosystémů v baráku). Začaly se ale tvořid přechodové odpory v kontaktech a potenciometry odcházely jeden po druhým. Pro výměnu jsem se rozhodl, když jsem několikrát za skladbu musel šťouchnout do poťáku na ovládání bas, aby se vrátily na normální úroveň (nebo lézt za stůl a zakvedlat s konektorama).

Strávil jsem asi hodinu na mém oblíbeném internetovém obchodě czechcomputer.cz a prohlížel jsem si různé soustavy. Nakonec jsem eliminoval všechny nepřijatelné soustavy a zůstaly mi dvě:

Logitech X-230 (http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=29236) a
Genius SW-F 2.1 1500 (http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=41077)

Podívejme se tedy nejdřív na produkt, který bitvu prohrál, na Geniusy:
S geniusy mám v audio oblasti dobrou zkušenost (sluchátka Genius HP-02).

  • Konfigurace reproduktorů: 2.1
  • Rozsah frekvencí subwooferu: 20Hz - 200Hz
  • Rozsah frekvencí satelitů: 80Hz - 20KHz
  • Výkon subwooferu [RMS]: 25
  • Výkon satelitu [RMS]: 10

Udávaný výkon rozhodně nelze brát vážně, ale jenom tak zhruba orientačně, protože výrobce udává výkon většinou jiný. Každopádně se všichni v diskuzi shodují, že má genius slabší satelity, ale silnější woofer.

Podívejme se nyní na Logitechy:
S logitechy zatím žádnou zkušenost nemám (tedy kromě těchto repro).

  • Subwoofer: 20 W (RMS) Z=4 Ohm na f=100Hz při zkreslení 10%THD
  • Satelity: 12W (RMS) při Z=4 Ohm na f=1kHz při zkreslení 10%THD
  • Celkový špičkový výkon: 64W při zkreslení menším než 10%THD
  • Systémové zkreslení THD: méně než 0,05% THD před limitací
  • Odstup signálu od šumu: > 96dB
  • Frekvenční rozsah: 40Hz - 20kHz

(výtah z přiložené dokumentace)
V diskuzi se lidé shodují, že Logitechy mají rozhodně lepší satelity (živější hutnější zvuk) a horší subáč než genius.

Vybral jsem si jednoznačně … Logitech X-230, protože radši hezčí zvuk než lepší basy.




Co mě při montáží překvapilo je to, že se satelity připojují k wooferu před D-SUB konektor, který také zajišťuje napájení obou satelitů.

Dojem:
Můj dojem je takový, že jsou to nejlepší repra co jsem kdy měl. Když se správně nastaví vertikální a horizontální poloha satelitů (vidíte tam ty učebnice? :)), je zvuk přímo idilický … zvláště s vhodným nastavením ekvalizéru. Nezapomeňte na to, že musíte na výstup pouštět malý signál, který pak soustavou zesílíte, nebo dojde ke zkreslení.

Zajímavé je také to, že ten den, co jsem je objednal, zmizely všechny zbývající (3) kusy ze skladu a cena se okamžitě zvýšila celkem asi o sto korun. Celkově je řada X-230 lepší než X-240, která disponuje nižším výkonem (25 oproti mým 64).

 

Next Page »

Leviathan

    kdo je Leviathan

    Jsem student aktuálně čtvrtého ročníku střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v českých budějovicích

     


 


RSS Zdroj

    ::

    RSS 2.0 < ZDE

    Přidejte si můj zdroj do vaší RSS čtečky

     

Statistiky